V Krumlově je stále spousta lidí, nezávisle na denní či noční době. A nejlépe je to poznat na tom, jak jsou tu ochočení ptáčci. Milým překvapením je, že to nejsou žádní holubové, ale je tu spousta vlaštovek a jiných malých ptáčků, kteří jsou tak ochočení, že se klidně přidají ke snídani, jako náš kamarád, který je na fotkách.

Prošli jsme velkou část Krumlova, míst čistě turistických, i bočních uliček, kde opravdu někdo žije. Celá hlavní turistická zóna je krásně poznatelná podle úpravy. Místa, kam vkročí turista, jsou krásně čistá a opravená. A zajdete za roh nebo zatáčku a omítka padá, je neupravená, za rohem plné kontajnery, nebo prázdné a odpadky naházené kolem nich.

Historický Krumlov je buď plný obchodů s věcmi a cenami, které pro běžné starousedlíky nejsou, nebo jsou tu vietnamské obchody, různé bary..hledala jsem řeznictví, pekárnu, obchod se zeleninou. Zkrátka obchody, kam můžu jít nakoupit a nemuset jet za město do Lidlu nebo jiného supermarketu.

Chybí tu trhy, něco jako Zelňák, kde by se prodávalo sezonní ovoce a zelenina.

Některé ulice vypadají jako Hedvábná stezka a člověk se tu cití skoro nepatřičně. Je dobrá zkušenost zažít jaké to je, když se na vás všichni dívají, že vypadáte jinak než většina ostatních.

Ale je pravda, že tady je to trochu jiné. Zatím jsme potkali většinu turistů z asijských zemí a ti jsou nadšení, zároveň dokonale naplní a obsadí prostor a chovají se, jako by to všchno kolem nich byli jen kulisy nějakého skanzenu. Ať už děláte cokoli „normálního“ – hraní s dětmi, kojení, čtení novin, povídání s přáteli, jídlo venku na lavičce před domem, kreslení křídou…-fotí si vás, vlezou vám do té činnosti, kolikrát až pod nos a někdy má člověk pocit, že by ho i koupili:-) Stačí jeden den toto zažít a není divu místním obyvatelům, že moc nechodí ven a vlastně nejsou ve městě vidět.

Člověku z toho hemžení bzučí v hlavě a štve ho, že nemůže udělat veřejně témeř nic, aby si nepřipadal jak opička v zoo.

Na druhé straně, všechni, s kým jsme dnes mluvili, na turisty nadávají, dokonce se dá říct, že jimi opovrhují, ale zároveň se jim tu přízpůsobuje a podbízí úplně všechno. V luxusních obchodech jsou i prodavačky asiatky, se znalostí jazyka. Majitelé obchodů se tváří tak ledově, že se člověku nechce ani nakouknout, chybí tu nějaká komunikace mezi místními. Že by se třeba zastavili na ulici a povídali, nebo prodavačky před obchodem.

S kým jsme mluvili, ten nadával na to, že město zapomnělo na svoje původní obyvatele. Zatímco turisti s půjčeným autem z Prahy můžou dostat speciální povolení na vjezd, starousedlíci, kteří třeba jen zaparkují pro vyložení nákupu, mají hned za zády městskou policii.

Jsou tu krásná zákoutí, ale je jich málo veřejných, protože spousta jich patří jako VIP zońy k penzionům. Když člověk vyběhne za hranice historického jádra, začně se objevovat normální Krumlov. Pořád jsou to krásné historické domky a uličky, ale dá se potkat švadlenka, kadeřnictví, elektro i trafika, bežní lidé, které v centru zkrátka není vidět, protože nemají vlastně důvod tam chodit.

Dnes máme v nohou spoustu kilometrů.:-) Zítra budeme ve zprávách pokračovat.