Úterní den začíná sympaticky, děcka si jdou ven kreslit křídama, což zaujme pár turistek. Vzápětí přichází dvojice hudebníků (dobrých) a dcerka začíná při jejich produkci tančit. To má za následek daleko vetší zájem než kreslení, možná i proto, že se k tomu nemusíte ohýbat, takže jedny asijské dámy – opravdu dámy, oděním a částečně i věkem- se přidávají a tančí. Napřed každá sólo, poté pospolu, přibírají i naši dcerku a mám dojem, že jí nakonec i poděkovaly. Hudební dvojice se tváří velmi spokojeně. Také další páry se nechaly inspirovat k pohybu. My se ale budeme přesouvat dál.

Následuje přesun k Coopu a drogerii a poté se jdeme mrknout na medvědy. To nám se sváčou na lavičce (rohlíky a salám, standard českých brigádníků) prozatím postačuje a po malé výpravě ohledně přidělání klíčů od domu se vracíme domů. Kolem druhé pak vyráží speciální pracovní skupina do Široké ulice s cílem vyčištění místní kamenné kašny, jenž slouží spíše jako odpadkový koš. Vybíráme věci a zejména vajgly (máme vhodné vybavení), oškrábeme mech a pročistíme škvíry od trávy aspol. Je toho nakonec plný odpadkový pytel, jen ho jaksi není moc kam dát, koš, jediný na této frekventované ulici, je plný. Jde o typický jev Krumlova – v podstatě totální absence vhodných odpadkových košů, přičemž těch pár, co tu jsou, je v poledne přetékajících. Však to také je všude kolem vidět. Zejména ohledně vajglů, ty by Krumlov mohl vyvážet.

V pozdějším odpoledni máme v plánu otestovat místní skejtový park, který jsme šli včera večer úspěšně hledat. Pro naše začátečnické hokus-pokusy to úplně dostačuje, ale místním specialistům už evidentně těžko, takže zde vůbec nikdo není a asi ani dlouho nebyl, dle nutnosti zamést štěrk z asfaltu. Je to škoda, zvláště, když místa je tu dost. Ve Znojmě známe obdobný, ale asi tak na osmině této plochy, vybavením ale podstatně lepší a také tím pádem velmi často využívaný. Vyloženě zde chybí U-rampa a nějaké další těžší prvky, určitě i kolobkáři a kolaři by si tu pak přišli na své. My aspoň máme klid a můžeme si zkoušet, bát se, padat a podobně. Stále hledám podobnosti a rozdílnosti vůči snowboardu, ten ovládám podstatně lépe. Tady si připadám spíše jako nejistý teoretik. Ale aspoň dělám s děckama stejné chyby, takže hledáme principy jízdy společně. Jen jim to jde nějak rychleji, nebo co..  :o)  Každopádně se tu dostatečně vyblbneme, i pro projekt se něco natočilo a nafotilo (to budou komické momentky!), umělecké zobrazení našich snah pomocí barevných kříd zůstává na betonu..a naše křídy také, jak zjistíme doma. Robátka usnou u pohádky, resp. u Hvězdných válek, které ovšem našly jen v angličtině, takže si doplňují zásadní věty z paměti. Já už pak nemám sil na psaní zprávy – což se v následných dnech bude opakovat, takže jen udělat pár poznámek a odpadnout též.