Od božího rána prší. To je daň za to, že jsme měli celý měsíc tak krásně. Přemýšlíme, jak to vyvedeme s dnešní rozlučkovou grilovačkou. Nakonec vše dopadlo lépe, než jsme doufali. Snad si to s námi všichni užili.
A je to tady, vážení. Už se jenom jednou vyspíme…
UNES-COvání nebyla žádná prča. Na tenhle job prostě musíte být frajer v kondici. Úskalím projektu se stal ochočený vrabčák, který nám venku po… hodně věcí. Z toho všeho pouličního rambajzu hlava bolí, srdce svírá, ale pocit dobrej. Díky všem, kteří si nenechali a nenechají ujít krumlovskou událost roku.
Jako účastníci této revoluční akce konstatujeme:
Město Český Krumlov je jedno z nejkrásnějších měst Evropy, je magické. Najdete zde rušné ulice a souběžně s nimi i uličky, kde nepotkáte živou duši. Skrytá zákoutí dávají možnost k dětským hrám i nekonečným procházkám. Vše je tu po ruce, školka i škola, základní umělecká škola, dům dětí a mládeže. Naleznete zde parky, volně přístupné zahrady. V infrastruktuře města nechybí poliklinika, nemocnice, lékárna, plavecký bazén, zimní kluziště, atletické a fotbalové sportoviště. Supermarketů je zde více než dost, bohužel na jednom místě a jejich hojný počet je i příčinou toho, že nízkým cenám nemohou maloobchodníci konkurovat. Ze středu města či historického centra zmizela masna, zelenina, pekárna a podobné obchůdky. Na jednu stranu slyšíme kritiku, že tu tyto obchody chybí, ale ruku na srdce, pokud si máte vybrat, kde nakoupíte, kdo z Vás si vybere malé obchůdky, kdy musíte navštívit několik obchodů a tahat se s taškami. Pokud potřebuje krumlovák cokoli koupit, ať už se jedná o boty či potřeby pro děti, jede do Českých Budějovic.
Taktéž kulturní život je v Českém Krumlově pestrý, bohužel také finančně náročný. Ano, můžeme říci, že Český Krumlov je město kultury, ovšem pokud na kulturu máte finanční rezervu a to dost velkou. Úskalím může být, že se nemusíte na akci vůbec dostat, protože kapacita akce je vyčerpaná. Velmi často asijskými turisty, kteří vůbec nechápou, o co se jedná, naše kultura a historie je jim neznámá. Někteří ani nevědí, v jakém městě se nalézají. Projdou, vyfotí se, odhodí odpadky a jdou o dům dál.
Problém je, že samotné město z turistů má spíše výdaje. Zámek, který patří mezi nejnavštěvovanější v republice, je majetkem státu, obchody a restaurace patří soukromým subjektům. Průchod hlavní tepnou města – Latránem, se mění v adrenalinový zážitek. Jsou tu bezohlední turisté i automobily, které na to, že se pohybují v pěší zóně, jezdí bleskovou rychlostí. Zato odpadkové koše a lavičky jsou vidět jen zřídka.
Ve městě už jen těžko najdete někoho, kdo nepodniká. Jakožto Krumlovačka tělem i duší jsem ráda, že jsem si zažila Rybářskou ulici před 30 lety, kdy jsme s bráchou Jirkou běhávali k oknu, když projelo auto, hráli na schovku, krvavý koleno, já hloupá buchta kuchta a zvonili se všema dětma z ulice na sebe, když jsme šli do školy – začínali Jurčíků (nyní hospoda U Matesa) přes Čermáků (soukromý objekt bez živnosti), Loulů (nyní restaurace Babylon), Hofbauerů (nyní restaurace Rožmberská bašta), Baranů (nyní penzion U Galerie), Salonů (nyní cukrárna U Draka).
Ještě jednou děkujeme, že jste s námi žili náš normální život a tímto končíme vaši každodenní dávku našeho plátku k vaší ranní kávě, případně rannímu trůnění.
Sbohem trdelníci a zmrzlinky. Hasta la vista štípancové, bezová šťávo, kávičko, bublanino a bábovko do okna. Adios Schuttle a Taxi všech druhů. Ciao Ondro Hájku, Marcelko z kavárny od vedle. Arrivederci kašno odnaproti, která protéká a vody v ní není. Buona sera nečekaný dešti, štípavé slunce. Těpic Braníku, Pilsnere, Kozle. Vale děti do lavoru. Goodbye kanále kontaminovaný od nočních párty této ulice. Addio hrachu, koriandře, kozlíčku, fazoli, špenátu za oknem. Auf Wiedersehen ochočený ptáčku Papáčku, co jsi k nám lítal na snídani, oběd a večeři. Tschüss kopačáku a kole, na kterém se prohání náš Pepča, Pa ozvěno Kačenky ječáku, Salaamu ‚alaykum přepinknutý míčku přes štít domu,さようならŤamanové, kteří většinou víte, kde leží Republica Checa, že hlavní město je Praga, a Krumlov si s ní častokrát spletete.
Pokoj Vám.
Tak ať mír dál zůstává s touto krajinou a Jupiter se spojí s Marsem. Jednou totiž budem dál. Kéž slunce svítí nám.
Přes žádnou horu, jednu řeku a tři mosty jsme doma, v paneláku. Tak kam příště, Kateřino?
P. S. Tímto zdravíme Verču z ESAC, která byla pracovně osobně u našeho nastěhování a naše vystěhování sledovala z dovolené přímo z UNES-CO pavilonu na Bienále v Itálii.