Náměstí Svornosti

Cvrkot lidí, tuzemských i očividně cizokrajných. Městský úřad a hned vedle muzeum tortury. Nad Infocentrem dva dělníci v patře cosi rekonstruovali. Jeden ze zedníků dokázal zevlovat tak profesionálně, že dvě hodiny seděl v okně či u něho postával, sledoval místní kolorit z nadhledu, uznale do toho popíjel z pet lahve, či kontroloval mobil. To je opravdová práce snů.

My se mezitím pekli ve výhni slunce, zpočátku  na lavičkách. Někteří turisté se příjemně zeptali a chvíli poseděli, došlo i na fajn konverzaci. Jiní  si sednou klidně přímo na váš batoh  a ještě se o toho fotí.  Když jsem se s nimi snažil komunikovat, pouze  odvětili „excuse me“ a začali mě odtlačovat ze svých záběrů, samozřejmě šlapajíce po otevřeném batohu…

Náladu zpravila nakonec skupinka turistů, kteří si to opravu úžívali. Tanec na náměstí, sami se u toho fotili. Zkrátka  „C´Est La Vie“.

Většině dětí přišlo prolézání měst dlouhé, tak mezi dlažbou hledaly lesklou slídu. Naše děti vyškemrali stříkací pistole.  Občas to odnesli i  někteří turisté, ale všichni to brali poměrně  shovívavě vzhledem k počasí, prostě byl hic. Jen jedna paní sdělila našemu synkovi, že je jako Pažout. Rodičovsky jsme jako vhodný  cizí cíl identifikovali projíždějící auta.

Večer grilovačka. Měli jsme maso, cukety, nějakou zeleninu… Přikoupili jsme pečivo a hurá grilovat. Se sousedy jsme tak pěkně zakončili den. Trochu jsme u toho zakouřili Latrán. Proběhla řada interakcí. Holt, když nemáte zahradu ani dvorek, tak na ulici jste s gaučem a lavičkou u podobné kratochvíle vždycky trochu za exoty. Jedna místní paní si nás vyfotila s tím, že jí to přijde jako slušný bizár. Místní chodí grilovat do zahrad. Tam to taky rádi vyzkoušíme….

Některé nedávno instalované lavičky si už místní podnikatelé zprivatizovali. Třeba na Latránu si ji klenotník řetězem přivázal k hromosvodu před svým obchodem. To mě velice láká ten řetěz guerillově odřezat. Tedy  samozřejmě jsme jej nejprve vyzvali k nápravě. Tak uvidíme…

Poslední noticka dne patří odpadovému hospodářství.

Třídit bio odpad prakticky nemožno. Prý stačí najít někoho místního s kompostem a tomu to tam šupnout. Jinak v centru sem tam drobné koše, velice často přetékající. Separace žádná. Pokud je jedním z problémů města vysoký poplatek za komunální odpad, kteří rezidenti platí mj, za turisty, pak je řešením důsledně separovat, nabídnout možnosti a s tímto odpadem jakožto druhotnou surovinou obchodovat…

Kde nejsou koše, začíná se tvořit nepořádek, odhozené odpadky na ulici nikdo během dne moc nezvedá, do prázdné kašny se odhazují vajgly… V Nizozemském Groningenu na to udělali studii, že nepořádek v místě vás ponouká k tomu, že se neostýcháte jej pak dotvořit dál. Tj. nepořádek dělá další nepořádek. A šíří se pak rychleji, než kdyby bylo čisté město a řešení odpadu by bylo jasné a přehledné.

A čůrat? Taky není kde… Řešení? Třeba opět inspirace z Holandska?