Dopoledne jdu vynést k pivovaru odpad. Když jsem doma v paneláku, chodím s odpadem téměř denně, protože jsou kontejnery blíž a nemusím chodit kolem lidí. U pošty se podívám na parte ve vitríně, napadá mě, že bývala vitrína s parte i na náměstí v podloubí, ale někdo ji tam údajně nechtěl. Takže ve městě je jen u pošty, jinde ve městě není.

Pak si jdu sednout s jídlem na Latrán na lavičku, nejdřív jsou obě lavičky obsazené, hlídám, kdy bude jedna z nich volná. Netrvá to naštěstí dlouho. Hurá, vidím pána se psem, moc jich tu nechodí. Místní na mě koukají. Je tu spousta studentů před prázdninami. Prochází kluk se sluchátky na uších a s batohem.

Občas tu chodí místní kluci se zapnutým reproduktorem a místním prodejcům to vadí.

Dnes je opravdu hodně rušno, kdybych měla lidi počítat, nedělala bych nic jiného. Potkávám známou z obchodu na Latráni a jdu za dalším názorem. Známá není z Krumlova, ale léta tady pracuje. Na otázku cen odpovídá, že je to kvůli vysokým nájmům, které chtějí majitelé bytů. Pamatuje tu v domech i lidi, kteří tu už nebydlí.

Jdu ven jíst hrušky, ale koš je až u drogerie.

Napadlo mě, jestli nesestavit dotazník pro místní podnikatele o tom, co se jim líbí, nelíbí, co by chtěli změnit.

Když procházím Latránem se zapnutým rádiem, lidé se dívají, ale jsou klidní. Když sedím s rádiem na kamenné lavičce, občas se podívají, někteří vůbec. Když jsme měli zapnuté rádio venku o narozeninách, okolí mi říkalo, ať stáhnu zvuk. Vidím další slečnu se sluchátky na uších.

Pak přímo přede mnou zastavuje (asi jak je zvyklá) podnikatelka s autem a jde pryč. Není to příjemné. Stojí tam asi půl hodiny.

Myslím, že ti, kteří souhlasí s projektem, to neříkají moc nahlas. Jen ti, kteří nesouhlasí, nahlas to řeknou.

Od dopoledne vím z kamery projektu, že je na náměstí nová zeleň, super.

Přemýšlím o Krumlově a např. i někteří lékaři specialisté jsou až v Českých Budějovicích, tak tam musíme dojíždět, někdo tam jezdí i nakupovat. Kancelář Eonu je také až v Budějovicích.

Jdu do samoobsluhy na Horní Bránu, před zavírací dobou (18 h) ještě mají chleba. A vidím bohužel klasický obrázek našeho města, u kontejnerů u divadla leží vyhozený koberec.

Dnes mi dvakrát zmokly deky a ručník v oknech, když jsem se zapovídala o projektu, to se v paneláku běžně nestane.

Dělala jsem brigádu v pokladně na věž a do Hradního muzea, jelo to tam jak na běžícím pásu. Nejvíc samozřejmě chodilo Asiatů, když byl vstup zadarmo, chodili i místní lidé.

Bude mi po tomto bytečku smutno. Paní Šedá dokáže projekt velmi dobře uchopit.

Kdo si to tu oblíbí, už nechce bydlet jinde, proto ani nemám trvalé bydliště tam, kde skutečně bydlím. Bydlet ve městě se tu dá.