Nad ránem
Abychom si mohli dovolit žít normální život,je potřeba pracovat svou občanskou práci po nocích. Občas se vám ale stane, že ve středovekém domě vám svíčka či louče zhasne (pardon, dnes tedy světlo a notebook), tak občas pomyslíte nad marností lidského snažení a smysluplností věcí, co děláme. Takový komorní blackout. Jinde ve městě lucerny ještě svítí. To chválím. Lokální osvětlení je vkusné. Zkrátka máte dobré alibi, proč to zabalit a jít spát. O to krásnější jsou tu rána. Ta časná, kdy se vzbudíte to vše dohnat a nahonit. Vzduch je tu ještě čerstvý, poletují kol kolem vlaštovky, z dálky od svatého Víta zní zvony. Město se probouzí pozvolna.
Pěšky i jinak
Jsou tu i místa, kde se dá velmi dobře zaběhat nebo ráno se jen tak protáhnout. Je perfektní, že místní zámek je průchozí během celého dne a nemusíte procházet turnikety či nějakými rámy. Přišlo by mi fajn udělat nějakou celistvou cestu podél řeky – ta současná je totiž mnohokrát přerušovaná. Má město generel pěší či cyklistické dopravy? Pěšáci tu totiž chodí jen po pár hlavních trasách, cyklisté tu prakticky nejsou… (proč by taky na těch kostitřasových kostkách). Přitom cesta typu Náplavky navazující i kolem centra s možností stojanů by mohla být mezistupněm k“normální“ dopravě, jak se účinně dostat k centru a neřešit pořád ta auta. Případně vysutá lávka nad řekou by byla určitě parádní. Dnes frčí barefoot. Na to je Krumlov ideální. Po kamenné vyhřáté dlažbě centrem města se chodí příjemně. Nechápu, proč se nechodí na zámek přes most Dr. Beneše a pak nahoru po Důlní. Je odtud krásný výhled na město a dostanete se tak k zámku přes zahrady kolem otáčivého hlediště. Touto cestou jsme nikoho nepotkali. Večer mám incident s motorkáři, kteří tu duní se svými choppery centrem města. Když jede středověkým městem parta chopperů, je to jakoby přicházelo zemětřesení. Vše se chvěje. Zahradil jsem jim dvoukolákem cestu a snažil vysvětlit, že svou cestou městem na hlučných strojích překračují místní vyhlášky, ale dost ruší i cokoli ostatního. Chlapci byli nechápaví. Chtěli se jen projet do pivovaru na jídlo a pak prostě z centra, že už odjedou… Proto prosím municipalitu o „blbuvzdorné“ jasné značení, kdo a jak do centra smí a a nesmí. A být důsledný pak při uplatňování těchto pravidel.
Demonstrace
Pátý den své práce potkáváme v Egon Schiele Art Centru konečně i paní ředitelku Hanu Jirmusovou Lazarowitz a Kateřinu Šedou, kde jim můžeme aspoň dílčím způsobem sdělit své patálie, splín i nadšení a vyjasnit si některé nejasnosti z projektu. Pak utíkáme na polední demonstraci. Je první středa v měsíci a tedy pravidelná zkouška sirén. Tedy krátká intenzivní demonstrace na všech možných místech této země. Jde o protest proti novodobým komunistům, lidem bezskrupulózním. Mně třeba dost vadí mimo vekslácké mentality to, jak účelovým a diletantským stylem je daná vláda vedena. Kupříkladu v mém oboru (spravedlnosti), je poprvé v novodobé éře naší země člověk bez právního vzdělání. Zkrátka už nejde o nějaký protikorupční étos, když zloděj křičí chyťte zloděje… Jde o kompetentnost, nezávislost a udržení podstaty a charakteru naší země, zajímavý projekt platformy Rekonstrukce státu se jmenuje https://mantinelydemokracie.cz/.
Trdelník a picka
Na oběd zkoušíme po vlastní ose kulinářské umění z hladových oken krumlovského pouličního turismu… Těsto omotáme kolem skleničky, aby mělo tvar a v troubě celkem úspěšně raz dva vyrobíme trdelníky, je to opravdu jednoduché a rychlé a prakticky nic to nestojí. Picka chce navíc nějakou slaninku a sýr…Dům se konečně trochu zabydlel. Je slyšet zvuk zapnuté pračky. Sousedi se vrátili z nákupu a dům provoněli pečeným masem. Děti kvičí a křičí a pobíhají kolem. Najednou mi to konečně připadá, že se tu prostě žije..
Spousta prázdných nemovitostí
„To jsou paradoxy pane Vaněk…“, slyším jako vystřihnuté z Havlovy Audience při pohledu na místní domy. Třeba na Latránu, kde žijeme. Jsou zde domy krásné, výstavní s nablýskanou fasádou. Lidé si je fotí, kochají se jimi… Avšak velice často to jsou mimo obchodů v přízemí jen prázdné schránky, někdy plné suti, jindy jen jako hnízdo pro vlaštovky. Jsou prostě prázdné. Nikdo tu nežije, nikdo je nevyužívá. Minimálně třeba tři domy hned v našem sousedství. Přitom na tak lukrativní adrese, řeknete si. Jak je to jen při dnešní realitní realitě možné? Komu to patří a proč to nevyužívají? A co na to Airbnb a spol? A co Jan Tleskač?
.