Ráno jsem se probudil a byl pořád unavený z náročných normálních aktivit, které jsou nejenom náročné sami o sobě ale ještě jejich dokumentování nějakou tu energii stojí. Byl to den mé přednášky a proto jsem si řekl, že chci aby stála a zato a proto jsem celý den odpočíval a připravoval se na ní.

Přesto že jsem ji organizoval 3 dny do předu, tak došlo kolem 20 lidí, kteří mohli raději sedět u vody. Účastníci projektu Unes-co to měli zdarma a ostatní to měli za lidových 50 kč.

Vtipné bylo jak kolem jdoucí nakukovali skrze otevřené okna. Nejvíce se lidem jako vždy líbilo ukázka tanců. Ty zaujali i kolem procházející korejské návštěvníky.

Po přednášce jsem pozval na zelený ječmen mou novou kamarádku Andrejku a zbytek večera jsme strávili vzájemným poznáváním se. Ledacos jsem se dozvěděl o Krumlovecké čtvrti Latrán a poměrech jejich obyvatel. Jsou to hodně underground informace, takže je nebudu dál rozvádět, ale vše mi dalo pochopit, že to tam je pěkný koucourkov jako kdekoliv jinde a potřebují vyhnat pár kostlivců.