Matěj

Dnes odpoledne jsme přijeli do Českého Krumlova. Provoz kolem 14:00 podobný pražskému. Pro stěhování věcí z parkoviště do bytu jsme použili praktický dvoukolák. Večerní nakupování základních potravin bez něj již bylo náročnější. V pozdějších večerních hodinách kodrcající se kufr na kolečkách, který jsem použil místo dvoukoláku, nadzvedával mírně obočí kolemjdoucím, tak jsem nákup raději celou cestu nesl. Starý Krumlov je každopádně výjimečně krásný, zákruty řeky a různé výškové úrovně. Z některých ulic jsou vidět louky za městem – mám rád když je z města vidět i za humna. V Krumlově jsem byl jako malý kluk možná ještě v devadesátkách. Pamatuju si zelňačku se sedmikráskami, což mi přišlo jako dítěti divný a dlouhé klesání při příjezdu do města. Jinak nic. Jako starší jsem tu s bráchou málem utopil kánoj na vodě. Trochu jsem Krumlov registroval jako součást Egona Schieleho díky studiu na umělecké střední. Poslední informací před vkročením do projektu bylo vyprávění dědy, který poblíž trávil svou vojnu a při opakovaném pohledu z Kleti na zanedbané město říkal: „perla sviním“.

Hanka

Připadám si tu jako vetřelec, co nepatří k žádné z místních zažitých skupin. Na turisty zírám a místní mě neznají. Cestou od auta vůbec nevnímám kulisy města, ukazuje se, že to ještě asi pár dní bude trvat. Jsem ráda, když se potkávám s dalšími „svými“. Po příchodu do bytu vyhlížím z okna a vidím nevraživé pohledy číšníka z protější kavárny, který svým známým říká: „už jsou tu další“. S Márinkou za ním pak zajdeme, že jsme Janských a budeme tu teď naproti bydlet, tak aby věděl, aby se prolomily ledy. Nic se neprolamuje, je mu to jedno, poslední dva měsíce byly, no… větu nedokončuje, radši nic, jenom to věšení prádla mu přijde trapný. Loučíme se a mně je z toho ouzko, jsem trochu paranoidní, přijde mi, že mě tu nikdo nechce a jsem tu úplně navíc. Večer nesměle sundavám ze šňůry propagační trička festivalu hudby a věším tam teda to naše prádlo. Napoprvé je ve mně docela malá dušička, uvědomuju si, že vystupuju z komfortní zóny a přijde mi to vlastně zvláštní.

Marie Rút

Koupání v řece a točená zmrzlina.