Mé působení v projektu UNES-CO mě donutilo trochu více popřemýšlet o současném Českém Krumlově. Hledám důvody, proč Krumlovu ubývají obyvatelé. Proč by se lidé měli vracet do centra města, do předražených nájmů? Aby se v noci nevyspali, přes den nevyvětrali, protože přes hlahol turistů a jejich drnčících kufrů by doma neslyšeli vlastního slova. Nedávno na sociálních sítích jedna paní napsala, že je ráda, že jsou v Krumlově turisté, vždyť z nich všichni obyvatelé ČK žijeme a vyzývala, že máme mnoho možností vyzkoušet, jak se žije v jiných běžných městech, že v tom je ta krása svobody! S tím razantně nesouhlasím, nechápu, že si někdo dovolí něco takového napsat. Stěhovat se nechci. Asi dělám něco špatně, když nežiji z turistů, ale musím si na živobytí vydělat rukama. Můj bratr bydlící v Krumlově je státní policista, švagrová učitelka, turisty taktéž nepotřebují, natož, aby z nich žili. Častý argument je: „Čím bychom se tu všichni živili, kdybychom je tu neměli.“ Asi tak jako v jiných městech. Ale chápu, že pro určitou sortu lidí je turismus zlatý důl. Společným jmenovatelem je skutečnost, že na nic v našem „bohatém“ městě nejsou peníze. Očekávalo by se naopak, že město bude ve výborné finanční kondici, když Krumlov navštíví ročně 2 miliony turistů.

Celkový dojem bych shrnula do jednotlivých bodů. Pokud se máme někam posunout, je na místě, říci si raději konstruktivní kritiku a uvědomit si, kde máme potenciál pro zlepšení, pro růst, kde máme mezery. Jsem ráda za tuto možnost vykřičet do světa následující:

POMALÁ RADNICE – je mi jasné, že nejde všechno podle modelu „Šup na krávu a už je tele“, ale na radnici musí sedět lidé, kteří nejen, že v Krumlově žijí, ale také Krumlovem žijí, což se v řadě případů neděje. Mohu uvést konkrétní příklad, např. paní Zikmundová – bydlí v Kájově, pracuje v Linci a rozhoduje o životě v Krumlově a jako současné zaměstnání na kandidátce uvede „bývalá místostarostka“. Není to paradox? Podle mě je nejen tato osoba kandidující v říjnových volbách nevolitelná.

PRŮŠVIH, KAM SE PODÍVÁŠ:

PĚŠÍ ZÓNA – není pěší zónou, projede zde denně 1500 aut. Jsem pro instalaci chytrých sloupků u vjezdů do pěší zóny. Nebude pak potřeba posílení hlídek městské policie, když odpadne starost s nežádoucími vozidly v pěší zóně. Nyní vjíždí motoristé na Latrán do jednosměrky, místní taxikáři a Shuttle se řítí po pěší zóně nepřiměřenou rychlostí. V historickém městě raději drožkou, pěšky či s polírem než unylým Shuttlem. Dokud nebude fyzická překážka na čtyřech místech vjezdu do centra, budou tam turisté podle navigace vjíždět i pod plášťovým mostem, což se opakovaně děje. Věřím, že lidem v centru by toto opatření usnadnilo život. Za naprostou samozřejmost považuji, že do města budou moci zdarma vjet vlastníci domů 24 hod denně a zásobování do 10 hodin, což je daná stanovená doba, čert ví, proč se v Krumlově nedodržuje.

Je třeba, aby se renomovaní specialisté na příslušném odboru ČK zamysleli nad tím, jak to udělat, aby opravář, příbuzní s dětmi, senioři, návštěvy, osoby s handicapem atd., kteří jedou za obyvateli centra, měli zdarma možnost do pěší zóny vjet. Oni ani ti opraváři do centra nechtějí jezdit. Kdo řekne, že bydlí v ulici v centru, opravář na pračku řekne, že přijede v 6 ráno, že se s těmi pracovníky města nebude hádat.

Projednávání umístění chytrých sloupků na radě neprošlo kvůli petici provozovatelů penzionů z Rybářské ulice, kteří žádali posunout pěší zónu a instalovat sloupek od Muzea Seidel k Benešovu mostu. Jak vůbec může o něčem takovém radnice uvažovat a brát si půlroční čas na rozmyšlenou? Je zde přece škola, nemluvě o tom, že by před Benešovým mostem vznikla točna?!?

NÁVŠTĚVNOST CENTRA – je na samé hraně únosnosti. Bože, už žádné penziony. Dle stavebního zákona musí mít nově vzniklé ubytovací kapacity vlastní parkoviště. Má ho bývalá spořitelna nebo se pro ni staví pod rouškou „autobusové nádraží?“

AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ – proč se neuleví městu např. podzemními garážemi na právě rekonstruovaném autobusovém nádraží?

PLAVECKÝ BAZÉN – v každé díře to jde, jen u nás nepředstavitelný problém. Mohlo by se argumentovat – zajeďte si do Větřní, 4 km vzdáleného města, tam je naprosto dostačující plavecký areál. Pro příští rok tam chystají přihřívání vody ve venkovním bazénu a tím možnost prodloužení sezóny. Možností je několik, nejnesympatičtější – jet autem či městskou a poté linkovou hromadnou dopravou nebo jít pěšky po pravém břehu. Letos je díky sanaci „Barevné skály“ možnost pěší po celou koupací sezónu pasé.

Naše radnice si zaplatila další analýzu, aby se dozvěděla, že jsou 4 možnosti. Nejlevnější variantou je rekonstrukce a modernizace stávajícího krytého bazénu a stála by 111 milionů korun, nejdražší varianta je demolice stávajícího objektu a vybudování nového komplexu za cca 370 milionů korun.

ZIMNÍ STADION – se opláštění zatím nedočká, do výběrového řízení se nepřihlásila žádná firma. Asi nejsou lidi. Rodiče čekající na své hokejisty v nepříjemné zimě proseděli hodin až hodin a ono si opravdu není kam sednout.

LETNÍ KINO – zrekonstruovat nebo demontovat, ale nechat chátrat?

ATLETICKÝ STADION – přístup od sportovišť není. Namísto spadlého mostku hromada šutrů. Škoda.

PŘÍSPĚVKY Z MĚSTSKÉ KASY – MHF (MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL) – 2 miliony korun. Proč už si za 27 let trvání MHF nesehnalo sponzory a nehradí si ho veskrze sám? Dle mých výpočtů každý Krumlovák ročně zaplatí 150,-Kč za festival a to ho ani nenavštíví. Notabene – zavření pivovarských zahrad na celý měsíc (v době konání festivalu) je sociálně necitlivé.

ČKTV (ČESKOKRUMLOVSKÁ TELEVIZE) – 468 tisíc korun/rok. Je však třeba zmínit, že je to nejnižší přízpěvek regionálním televizím v ČR.

Trnem v oku je pro místní například Wágnerka, domov pro seniory, samostatná výdělečná organizace, která dostává od města dotace.

Co takhle vést evidenci obyvatel, kteří po prokázání občanským průkazem s trvalým pobytem Český Krumlov, dostanou zvýhodněné vstupné například do expozic po městě. Město v rámci grantového schématu, který tu běží, doplatí rozdíl. Lidé do města pak budou chodit.

DĚTSKÁ HŘIŠTĚ NA SÍDLIŠTÍCH – např. sídliště Špičák má naprosto nedostačující hřiště. Na nejhustěji obydleném sídlišti Plešivec postrádají rovněž dětské hřiště. To „exkluzivní“ hřiště, které v CKTV pan starosta vychvaloval, nacházející se na pozemku ZŠ Plešivec, má pro veřejnost nevhodně stanovené otevírací hodiny (15:30 – 17:00, 18, 20). Mnohokrát je zavřeno i v tuto dobu. Cedule s „nutno objednat předem“ je pasé, protože dopo i odpo hřiště využívá ZŠ, notabene jít na hřiště s dětmi si neplánujete den, dva dopředu, abyste si volali o rezervaci. Jsou zde nefunkční atrakce, ke kterým je potřeba zakoupit jakousi kartu. Správce hřiště nemá informace, ani v kanceláři Prosportu se ničeho nejde dopídit. Celkově vyšlo hřiště na nemalý peníz, jeho provoz je drahý (financován je zde správce, kamerový systém). Toto se nepovedlo, pane Martine Tomko. Nápady s novým hřištěm mají maminy v hlavě a na předložených dokumentech už přes rok, realizace radních ovšem pokulhává.

ÚDRŽBA VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ A VEŘEJNÉ ZELENĚ – v centru by se dalo jíst z dlažby, plešivecké schody mají tu smůlu, že jsou zhruba 20 metrů mimo centrum, proto vypadají, jak vypadají (stačí, aby se po nich prošli neurvalí vodáci). Sekání trávy na sídlištích tristní. Jak říká klasik: „Pro turisty všechno, pro místní nic.“

NAPROSTÁ ZTRÁTA SOUKROMÍ – Na pořízení fotografií pro tento článek stačila jedna dopolední vyjížďka na kole a člověk vidí těch bolístek hodně. Zoufale málo je veřejných WC podél řeky Vltavy. V úvahu připadá jedno a to na parkovišti P3 u DDM a pak po hodině jízdy po Vltavě u pošty na parkovišti P2. Zbývajících šest veřejných WC není v těsné blízkosti řeky. Nu, a pak to takhle dopadá…

KASÁRNA VYŠNÝ – desetiletí nevyužívaný prostor 20 hektarů a studie na 20 – 50 let. Kde to vázne? Tenkej led.

HOTEL VYŠEHRAD – soukromý objekt. Smutný pohled.

HŘBITOV – stav hřbitova nepůsobí důstojně, chodníky rozbité, smuteční síň zastaralá, fasáda hřbitovní zdi otlučená, přilehlá nemovitost by zasloužila rekonstrukci. Kde už jinde než tady.

VYVÁŽENÍ ODPADKOVÝCH KOŠŮ – takhle vypadá město zapsané v UNESCU. Na hlavních tazích je to ještě horší.

INSTALACE LAVIČEK –  např. v ulici Nad Nemocnicí je úžasný parčík, avšak neutěšený, prostor vybízí k tolika aktivitám, ale sem turisté nepřijdou, tudíž zde se nic instalovat nebude (koš, lavička, natož herní prvek). Louka v Jelence ladem. Neříkám, že všude nutně něco musí být, ale zrovna tady jsou pozůstatky volejbalového hřiště, co kdyby se obnovilo?!?

VÍCE SI VŠÍMAT PERIFERIÍ – chodníky ke středisku na Špičáku v dezolátním stavu, je to o vyvrknutí nohy. Parkoviště Jelenka přeplněné tak, že auta parkují i v prostoru, kde mají průchod pěší. Ulice Za Jitonou se po setmění stává ulici hrůzy. Už po léta veřejná stezka odvahy. V této lokalitě nejde jen o veřejné osvětlení, ale i o stav komunikace či chybějící vodovod. Zajistit vysídlené budovy, aby se tam nestahovaly nebezpečné osoby a člověk se cítil bezpečně. Dostat se z centra na Plešivec po setmění je o kejhák. Z lokalit Benešův most, městský park u jezu a altánku, okolí Linecké a plešiveckých schodů se stává /Šervůd/.

CHÁTRAJÍCÍ BENEŠŮV MOST – oplocený, zavřený chodník na Benešově mostě již několik měsíců a neděje se nic. V roce 2012 už byl projekt a stavební povolení. Vše propadlo a dělá se nové.

KAŠNA PŘED KINEM LUNA – opadané kachle, popraskaný chodník, nefunkční kašna, z technických důvodů zde nelze realizovat vítězný projekt participativního rozpočtu „Mlžítko.“

OBCHODNÍ ZÓNA NA JEDNOM MÍSTĚ – stačilo by vyřešit slušný obchoďák na Plešivci.

ABSENCE OBCHVATU – všechno jde, když se chce. Nejen obec Přísečná trpí.

ČESKÉ ZBOŽÍ – nepodporovat nové obchody se suvenýry, zlatem, šperky, módními doplňky pro turisty, podporovat obchody pro místní. Pokud možno s bezbariérovým přístupem. Ve městě jsou dvě papírnictví, kam se s kočárkem nedostanete. Bilance provozoven na trase Městské divadlo – Horní ulice – Náměstí – Latrán (pošta): pekárna 0x, česká zelenina, ovoce 0x, zdravé potraviny 0x, české potraviny 1x, restaurace 25x,  suvenýry 25x, zlatnictví 21x, penzion (hotel) 16x,  trdelník 7x,  kabelky (klobouky) 5x.

SÍDLIŠTĚ PLEŠIVEC – nulová občanská vybavenost, absence bankomatu, lékárny, zrušeno řeznictví, zelenina. Je potřeba podpořit drobné podnikatele, aby měli ve městě lákavější podmínky pro obchod (pekárny, lékárny, mlékárny, zelinářství, švadlenky…)

Zajistit, aby pozůstatky dětských pískovišť neznečišťovala všeliká havěť, včetně individuí, které na nich konzumují alkoholické nápoje a pohazují použité injekční stříkačky. Pohled na veřejná prostranství, např. restaurace U Zelené ratolesti (Skleník), či lavičky u Vltavy nad jezem na dolním Plešivci u výlepové plochy, které se stávají rojištěm soc. slabých občanů skýtá nejednomu, včetně našich nejmenších, pastvu pro oči. Ono je potřeba i v místech, kam noha turisty nevkročí, sjednat pořádek a učinit taková opatření, aby nedocházelo k narušování veřejného pořádku a občanského soužití (popíjení alkoholu, vulgární napadání kolemjdoucích…).

MĚSTSKÉ BYTY –  65 nebytových prostor a zhruba stejné množství bytů neslouží občanům Krumlova. Majetek za 300 mil. Kč je v „majetku“ ČKRF, nájemní smlouvy nikdo nesmí vidět a to tvrdě hlídá místostarosta Josef Hermann, který ovládá radu města, která je i valnou hromadou ČKRF.

PARTICIPATIVNÍ ROZPOČET – přála bych si vedení města, které žádný participativní rozpočet nepotřebuje. Stál mraky peněz, které mohly jít rovnou na určité projekty. Měla jsem za to, že návrhy mají být originální, nadstavba něčeho, co není samozřejmé. Přece nebudeme v rámci participativního rozpočtu města upravovat a vysazovat zeleň, instalovat odpadkové koše, lavičky, lampy, budovat dětská hřiště, chodníky, opravovat silnice, udržovat pozemní komunikace. To by se přece mělo automaticky realizovat v rámci aktivit městského úřadu a jeho běžného rozpočtu. Tímto také vyjadřuji velké zklamání nad nerealizováním vítězného projektu 1. ročníku participativního rozpočtu „Mlžítko“ u kina Luna na Špičáku, který byl představen a obhájen předkladatelkou, avšak nerealizován z technických důvodů. Mluvčí radnice, paní Nestávalová, pak tomu dala korunu při prohlášení, kde mluvila o tom, že se vlastně nic neděje, protože projekt dostal všeho všudy 3 hlasy. Bodejť by taky ne, když byl jediný a bylo jasné, že zvítězí. PR je rozložen na etapy, lidé pak ztrácejí zájem se angažovat. Je to však hlavně velký podvod, mlha, která má navodit dojem, že o něčem rozhodujeme, aby se zbytek před námi utajil. Celý městský rozpočet by měl být participativní ve smyslu průhlednosti, aby se občané mohli podílet svým zájmem.

TURISTÉ – jsou tu na návštěvě, měli by přijímat naše zvyklosti a být zde slušní. Zkušenosti z hotelů: „Číňané jsou velmi hluční a neukáznění, nechávají otevřené dveře svých pokojů a pokřikují na sebe přes chodbu dlouho do noci. Nechávají po sobě nepořádek v pokojích. Kouří i tam, kde je jasný zákaz. Sprchují se mimo vanu, pak až lezou do vany (zvyk omývat se před koupelí je vlastní i Japoncům a vyplývá ze snahy nelézt špinaví do vany). Běžně zapomínají věci na pokojích. Na recepci zásadně předbíhají, strkají se, skáčou do řeči, nedají se odbýt. Neustále obtěžují s tím, že chtějí zalít nudlovou polévku horkou vodou. Rýpou se v nose, hlučně popotahují a plivou i v uzavřených prostorách, za nic se neomlouvají ani neděkují, sundávají si na veřejnosti boty, nemyjí si ruce, odhazují odpadky, kde se jim zachce, nemají ve zvyku splachovat WC, nechávají své děti močit do bazénů, na letištích si suší spodní prádlo, v obchodech s křehkým a drahým zbožím přes zákaz všechno osahávají a chytají do ruky, v letadlech kradou záchranné vesty.“ Průvodci na krumlovském zámku poukazují: „Čínští turisté patří k nejméně oblíbeným. Při prohlídkách fotí přes zákaz a opakovaná upozornění. Nedrží se skupiny a odbíhají si do jiných místností, jak se jim zachce, výklad je nezajímá. Několikrát se stalo, že si při takovém odběhnutí ulevili do květináčů v zámeckých komnatách.“

Stoupnou si doprostřed ulice s fotoaparáty či průvodcem a nereagují na zvonění zvonku u kola, natož na nesmělé „Pardon“. V jedné nejmenované galerii jsem se informovala na určitou věc, přicupitali Japončíci a s mapou v ruce se galeristky dožadovali informací. Až jsem před jejich obličej musela dát se slovy „Pardon“ ruku. Jenže oni to za 15 vteřin udělali znovu. Jsme jim úplně volní. Mají na prohlídku města 4 hodiny a musí to stihnout. Je jim jedno, jestli u toho někoho předběhnou ve frontě nebo převálcují kočárek.

Při konání slavností pětilisté růže nedodržují disciplínu. V momentě, kdy všichni stojí a čekají na průvod, před účinkujícími přebíhají a do průvodu se zapojují nic nedbajíce pokynů pořadatelů.

Na vystoupení Živých šachů na otáčivém hledišti nás 10 minut před zahájením už organizátoři nepustili z důvodu plné kapacity. Bezohlední Asiaté po 2. otočce točny hromadně odcházeli, protože snímky už pořídili. Pro příští ročníky Asiatům na točnu vstup zakázán!

Navrhuji vydat manuál (kodex) slušného chování pro turisty v cizí zemi.

DRONY NAD KRUMLOVEM – v ČR jsou pro použití dronů velmi striktní zákony a pravidla. Turisté by měli vědět, jak se chovat v cílových destinacích, aby se předešlo nechtěnému porušování zákonů. A vydat zákaz vožení kufrů na kolečkách po kostkách v ranních a večerních hodinách.

STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU – plán stál 800 tisíc. Co myslíte, měli by na něm pracovat externisté nebo zaměstnanci města? Pod tím neúnosným tlakem už kličkují před slovem „rozvoj“. Cíl je však jediný: Vznik DMO (destinační management organizace), která nahradí stávající DM, ovládne cestovní ruch v ČK a úplně vynechá občana se svými oprávněnými nároky.

ZDRAŽOVÁNÍ DANĚ Z NEMOVITOSTI PRO OBČANY ČK – proč? Zvedla bych turistickou daň. I kdyby to bylo o 10 Kč/osoba, při 1,2 milionu ubytovaných bychom byli zase na jiných penězích. 50 Kč/osobu bych dala. Ať už je to dítě, student či senior. Městskému rozpočtu by to přineslo ročně několik desítek miliónů korun, které nutně potřebuje pro ostatní části města. Toto opět dokazuje, že město opravdu neumí těžit z turismu. Uvědomuji si však, že toto je zastropováno státem, je tedy třeba usilovat o změnu.

ZDRAŽOVÁNÍ KOMUNÁLNÍHO ODPADU – Krumlováci si kvůli prázdné městské pokladně připlácí daň z nemovitosti a komunální odpady. Vstřícný krok vůči občanům ČK by byl odpustit poplatek jako revanž za to, že je zde semílají turisté. Nechápu, proč by místní měli platit tak vysoké poplatky za odpad, když nejvíce odpadů vyprodukují turisté, včetně vodáků.

DOPRAVA – pro občana města Český Krumlov záchytná parkoviště zdarma na 2 hodiny. Stačila by občanka s čipem, v dnešní době jsou k tomu technologie přizpůsobené. Zpoplatnit už i samotný příjezd turistického autobusu, což je všude v celém světě normální praxe. Dopravci by si platby uhradili dopředu přes internet, na místě by to bylo s přirážkou. V případě, že by toto neměli v pořádku, byli by nahlášeni policií, či hlídací službou, dostali by nejvyšší možný postih a správní poplatek.

Opravdu je potřeba udělovat plošnou výjimku na vození dětí přímo před budovu ZŠ Linecká přes Horní ulici – Náměstí – Kájovská – Linecká? Nemohli by školáci dojít pěšky z parkoviště od městského parku či DDM?

REGULACE AUTOBUSŮ S ASIJSKÝMI TURISTY – priorita č. 1. Silnice imrvére zacpané. Busy, karavany parkují za půl darma, ne-li zdarma na parkovištích vyhrazených pro bydlící. Zdražit! A všude závory. Turisté parkují na parkovištích zřízených pro místní, např. obě parkoviště u Skleníku. Navrhuji každé bytové jednotce telefonní číslo na zdarma zavolání, po kterém by se závora otevřela tak, jak to funguje  na parkovacím dvoře v ZŠ TGM. Klienti i zaměstnanci úřadu v ulici 5. května by se na parkoviště nedostali. Pro ně jsou vyhrazena jiná parkoviště. Může nastat situace, že kapacita parkoviště nebude i tak dostačovat bydlícím, v tom případě to bude jako dosud, kdo z obyvatelů přijede dříve, zaparkuje, ostatní se projdou. Ale turisté blokovat nebudou. Opět ze strany města nedotáhnuto.

Ve Chvalšinské ulici ke sportovní hale je tato značka s dodatkovou tabulku? Strážníci MP ani PČR neví o kartách typu „S“ a „H“. Kdo vydává tyto karty? Mohou sem sportovci nebo lidé ubytovaní v ubytovně ve sportovní hale? Často zde stojí cizinci bez jakékoli karty, občas i autobus, který sportovce přiveze. V celém ČK je zóna zákazu zastavení pro autobusy. Když se koná akce ve sportovní hale, smí tam sportovci zajet? Proč ten zákaz vjezdu s dodatkovou tabulkou, která je podivná?

CYKLOSTEZKA – když zazdít, tak zazdít.

ROZPRODÁVÁNÍ MĚSTSKÝCH BUDOV – pan starosta se na zastupitelstvu střetává s názory, aby město prodalo i posledních 25 domů. Kdo je chce, prokrýlepána, prodat, ví někdo?!? Jmenovitě: … A také proč? Domy mohou generovat zisky pro město a např. udržet samoobsluhu v centru města.

Alchymistický dům, perla Široké ulice. Je z něj hotel. Jak proběhl prodej?

VÝSTAVBA RODINNÝCH DOMŮ  – na území města Český Krumlov nejsou pro mladé rodiny možné výstavby rodinných domů z důvodu rozprodeje pozemků velkým investorům a držení pozemků městem. Stavby bývají převážně schvalovány k podnikatelským záměrům, např. nedávno vystavěný dům v ul. Hradební v centru Českého Krumlova, kde z nepochopitelných důvodů stavební uzávěra není, kdežto v ulici Rybářská (na druhém břehu řeky vně centra) stavební uzávěra je. To opět postrádá logiku.

EKOLOGICKÝ KRUMLOV – ulice Za Jitonou v Domoradicích a problematická betonárka v zastavěné oblasti.  Obyvatelé ulice a sídliště Mír jsou tu zasypáváni cementem, prachem, obtěžováni neustálým hlukem, při deštích vše spláchnuto do potoka a řeky. Po roce jednání s úřady je situace stále stejná.

PLNIT CÍLE ČKRF – Miroslav Reintinger (ředitel Českokrumlovského rozvojového fondu): „…aby v centru města nebyly pouze obchody zaměřené na suvenýry, zlato, stříbro a drahé kameny, ale aby zde jak obyvatelé, tak návštěvníci našli například i obchod s pečivem, s potravinami, nebo příjemnou cukrárnu, nebo kavárnu. Snahou je vracet do domů nejen tu komerční funkci, nevytvářet jenom nebytové prostory, ale i prostory k bydlení, které je tím prvkem, který městu navrací původní tvář a atmosféru.“ – Šmankote, na papír se toho vejde! Proč je tu tedy tolik Swarovski cetek a kabelek na každém rohu na úkor městotvorných institutů. Smlouvy jsou uzavírány na velmi dlouhou dobu, jedna je např. s platností do roku 2046. To jsou ty Reitingerovy smlouvy, které Hermann kryje.

PLNIT SLIBY RADNICE – u hornobránského rybníka slibovali již před rokem, že přibydou vodní atrakce pro děti. Ty jejich etapy. Kde nic, tu nic.

ZÁBORY VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ – povolit místním využít prostor před nemovitostí k nekomerčním účelům.

NEVLÍDNÉ A NEÚTULNÉ NÁMĚSTÍ BEZ STÍNU – instalovat mobilní zeleň – střední stromy ve velkých květináčích, které by se daly kdykoliv přemístit z důvodu konání městských akcí. Cožpak musí odbor životního prostředí v Českém Krumlově čekat na podněty občanů? Když se nepostarají ani o náměstí, to už je opravdu žalostné.

REGULACE VODÁKŮ NA DOLNÍM TOKU VLTAVY – neuškodila by regulace řeky, která dostává solidně zabrat. Na horním toku už léta funguje omezení, je třeba se předem zaregistrovat. Pokud je naplněn denní povolený počet, další lodě nevyjedou. Město ve spolupráci se Správou povodí má zcela jistě zákonné prostředky k regulaci, také existuje cosi jako Městská vyhláška.

Cedule i s piktogramy instalované, oka na uvázání člunů také. Skvělá práce, zdálo by se! I přes zákaz však některé lodě opět blokují cestu. Zamyšlení pro půjčovny – důsledně poučit klienty a vybavit všechny lodě provazem na přivázání.

ČÍNSKÉ RESTAURACE – zaslouží si centrum jihočeského středověkého města vycpanou srnku ve výloze nebo hotely s „hrdě vyvěšeným“ čínským menu či na budově ZUŠ vlastněnou městem dávat příklad zcela historicky zpracovanou „výlohou“? Posuďte sami, jestli se tímto opatřením v tomto případě obraz města změnil k lepšímu, což ostatně bylo snahou radnice. Nelze publikovat slova, která mi vytanou na mysli při pohledu na beranice a podobné zboží s nápisy CCCP.

Je třeba zasloužit se o to, aby se centrum nestávalo přehlídkou obchodů se šmuky, beranicemi se srpem a kladivem a nápisy CCCP, jantary a rádoby značkovým oblečením. Aby obchodníci neničili interiéry a exteriéry domů, aby mnozí z nich nemluvili balkánsky či rusky. Aby se původně hotelu „U Města Vídně“  nejmenoval trapně „Bellevue“ a majitel nezničil jeho původní nádherný vzhled, abychom tu neměli šílené „Mozart Collection“ a „Prag Collection“, „Natally Boutique“ atd. I tyto “nádhery” předáváme svým dětem.

VODNÍ FONTÁNY – instalace jednoduchých vodních fontán na pití a umytí rukou by byla praktickým bonusem osvěžení po zdolání 90 plešiveckých schodů a před strmým stoupáním do Zámecké zahrady.

MYŠÍ DÍRA –  srdcová záležitost Krumlováka – vodáka 30+. Z krásného, prastarého mlýna je hotel. Majitel toto vodní dílo uzavřel pro bussiness a znemožnil průchod pro přenášení lodí, duší, matraček a během minuty se znovu ocitnout z pivovarských zahrad na začátku vodáckého „okruhu“, u městského parku. Přimlouvám se za znovuotevření této atrakce pro vodáky, místní i návštěvníky města. Vedení města by mohlo tuto nedůslednost napravit jednáním s majitelem hotelu.

… a jiné a jiné podněty. Stačí se podívat na aplikaci http://gefos.cz/dejtip/ck/, kde je evidováno přes 1 tisíc bolístek Krumlova.

Myslím, že by Krumlováci nebyli tak nasraní, kdyby, krucinál, tyhle úplně jednoznačně splnitelné požadavky už dávno fungovaly.

A ještě jedna reakce na nedělní akci „Paní Helena Braunová vypráví.“ Vyprávění známé českokrumlovské spisovatelky, která občany pozvala na procházku městem a povídání o tom, jak se doopravdy v Českém Krumlově žilo v průběhu času od Rakousko-Uherska až po současnost bylo poutavé. Na příští povídání si paní Braunová po této zkušenosti jistojistě zařídí mikrofon. Byla škoda, že lidé odcházeli, protože neslyšeli. Porozuměla jsem tomu, že není příznivkyní projektu UNES-CO, jen jsem nepochopila, že se za projekt omlouvá. Přestože projekt běží už 3. měsíc a lidé si o něm mohli zjistit vše, znovu a znovu slyšíme i z velmi fundovaných úst, že věšení prádla v ulicích a peřiny v oknech nebyly v dávných dobách k vidění. Paní Braunové si velmi vážím, přesto po několikáté trpělivě vysvětluji, že rodiny a brigádníci nepředvádějí život, který se tu žil před léty, nýbrž současný život a je praktické dát do oken peřiny, protože byt je v létě vlhký a s prádlem je to stejné, venku je suché mnohem dřív, než vevnitř.

Děkuji Kateřině Šedé za otevření očí a vysekávám obří poklonu za to, jak odolávala negativním útokům a se vším se popasovala. Ještě tedy není úplný konec, ale za mě: „Ustálas to s grácií.“

Velmi by mě potěšilo, kdyby tento článek vyšel ještě před volbami v českokrumlovském Zpravodaji i s vyjádřením radnice.

P. S. Toto mě osobně velmi potěšilo:

Ve vší úctě, Gabriela Gajdošová a Věra Čarková.