Dnes nás poprvé ráno nevítají ostré sluneční paprsky. Je pod mrakem a docela se ochladilo. V Široké ulici připravujeme k jídlu ovocné knedlíky. Cizinci jsou sice zvědaví, ale do ochutnávky, kterou jim nabízíme, se nehrnou. Jen mladý asijský pár se odvážně pouští do knedlíčků. Snad jim chutnaly. (Přilehlé koše jsme neprohlíželi).

Ale to už docela slušně prší, ba přímo leje. Lavina turistů se však nezmenšila, jen rozkvetla tisíci deštníky. Je trochu nebezpečné se mezi nimi proplétat. Ale všimli jsme si, že v koších je méně odpadků a méně včel.

Židličky na Latráně  slouží turistům k odpočinku i v dešti, zvlášť, mohou-li se ještě schovat pod slunečník.

Svačíme na náměstí, ale pro silný déšť ani na chlebíček nevidíme. Tak alespoň chvíli zpíváme v dešti.

Odpoledne nás navštívil a vyzpovídal novinář pan Wojciech Czaja.

Den jsme zakončili čajem u paní Aničky, které přezdíváme „babi Ani“. Vyprávěla nám o svém dětství a ukazovala staré fotografie z  Českého Krumlova.