KAM SPĚJE TURISMUS V ČECHÁCH?
Krumlov jsem v posledních týdnech navštívil mnohokrát
Jako jihočech a rozený Krumlovák vnímám ty obrovské změny!
To město není městem pro obyvatele, ale pro turisty.
Ale ne pro české turisty, o ty zájem není, pro ty zahraniční!!!
Je to zřetelné z cen a také přístupu personálu.
Už toho v poslední době bylo napsáno mnoho, tak jen dvě drobné příhody z poslední doby:
Ukazoval jsem kamarádovi krásy města, jen tak pro zajímavost jsme nahlédli přes poledne do prázdných restaurací. Prázdných protoče Číňani byli na ulicích a vodáci na vodě.
Na zčátku Kájovské ulice povídám:
„Pojď, ještě koukneme tady vlevo, je to tady vevnítř moc zajímavé, nápadité, neokoukané.“
V restauraci byla o půl dvanácté jen mladá brigádnice a trochu dál, přes pult, stál číšník.
Na vysvětlenou, že se jenom rozhlídneme povídám děvčeti:
„Only kukn …“
Děvče se otočilo na kolegu a povídá:
„Ptají se na kuchyni.“
A číšník směrem k nám přikývl slovy:
„Yes!“

A druhá příhoda – kamarád v Široké ulici opravoval kufr na šicí stroj. Dost obtížně protahoval jehlu s provázkem. Šlo to těžce a navíc se provázek postupným protahováním nožstvím děr dost třepil a nedržel tolik při sobě.
„Kdyby sis ten provázek navoskoval, šlo by ti to snáze protahovat
a ještě bys to měl impregnovaný! Jenom ho stačí protáhnout přes svíčku, třeba.“
„Ale já tady nic takovýho nemám …“
Svíčka problém? Kus dál je Muzeum voskových figurín, tak tam zaběhnu.
Pani za pultíkem zrovna říká, kolik stojí rodinné vstupné, tazatelka odpovídá, že to řekne na ulici rodince a že se vrátí – no jasně že né! Paní ví, český turista se nevrátí.
No a já se do toho taky česky ptám, jestli nemají svíčky?
„Svíčky? Co vás to napadlo?“ – jako že jsem se zbláznil?
Tak alespoň kus vosku, zkouším to!
„Tady? Vosk?“ a nechápavě kroutí hlavou nad mou troufalostí …
„No já jen, když jste muzeum voskových figurín – a tady vedle vás je i obrovský plakát, tak mi to nepřipadá jako hloupá otázka …“ – hm, škoda.
„No tak si vemte to svíčku venku.“ Jdu ven, ale na ulici nic nevidím, jen v chodbě, mezi dveřmi, je velká skleněná lucerna a v ní červená svíčka veliká jako půllitr!
„Tuhletu? Můžu? – fakt?“
„Ale jóóó.“ – ukláním se a moc děkuji!
Ani za dvě minuty kamarád prošíval kufr už navoskovaným provázkem.
…
Turismus v Krumlově?
Napadá mne jeden vtip z osmdesátých let minulého století:
Při náboru nových příslušníků VéBé se chlapíka ptají:
„A jak by jste hodnotil šedesátý osmý rok?“
„No, stáli jsme před propastí …“
„A – a dál?“
„No a pak jsme udělali krok kupředu.“

Není v tom pro českého návštěvníka ČK jakási trochu paralela?