Jako každou neděli jsme se vydali do kostela. Po mši jsme si chtěli užít den odpočinku a protože jsme měli být na náměstí, koupila jsem holkám zmrzlinu a sobě ledové kafé. Bylo to první kafé které jsem si tu koupila. Bylo dobré i za dobré peníze 🙂

Po čase stráveném na náměstí a v ulicí Široká, kde jsme se zapovídali se sousedy, jsme byli před domem na Latránu. Teda spíš tam byly holky. Koupily si barvičky na sklo, a domluvily jsme se, že si vylepšíme okna do ulice. Bylo by fajn, aby bylo poznat, že tu nebydlí jen turisté, ale že tu bydlí i rodiny s dětmi. Holky měly před domem dokonce i Mirečka. Hned mně hlásily:“snědl dva kamínky, které jsme nestihli vytáhnout z pusinky“. Tento zápis píšu s denním zpožděním a Mirda nejeví žádné známky újmy (teda pokud to, že se ten malí upírek budí každou hodinu a vstává v 6 hodin ráno, je v normě).