Po pár dnech v rušném středu města, prohlížejíc stále přítomné zástupy turistů, člověk nejednou vzpomene na posedávající obyvatele středomořských měst a jejich pohledy nebo občasné poznámky:-) Místy to k podobné činnosti úplně láká.

Dnes jsme, krom dopoledního nákupu ve zdejší „sámošce“ ,zvládli projít zámek, přilehlé okolí a před cestou na nákup se děti přidaly k hudební produkci pod naším oknem. Dopadlo to tancem, který strhnul i přihlížející kolemjdoucí a ať si člověk o asijských turistech myslí cokoli, jedna vlastnost se jim nedá upřít – nejsou pasivní.

Začínám chápat místní. Snad i oni chápou, že celý projekt není nějaká šaškárna nebo pobavení se na jejich účet, ale že to, co zjistíme a prožijeme, a z čeho jsou zprávy a výstupy, snad bude k něčemu hlavně jim, aby se v jejich městě dalo žít.

Cestou z nákupu, se čtyřmi dětmi, plným kočárkem na kočičích hlavách, pod pohledy turistů, jsem proklínala projíždějící taxíky a auta s vyjímkou, kterých, během mé cesty, projelo hodně. Naštve to, když vláčíte nákup do místa, kde bydlíte a za zády vám jezdí auta s kufry a turisty.

Ale zkusila jsem i požádat o pomoc, což tedy vyžaduje znalost angličtiny, a pokaždé jsem se setkala s velice vstřícnou reakcí.

Vyčistili jsme kašnu v blízké ulici, objevili a vyzkoušeli skejt park, pomohli paní najít veřejné WC..

Nevím, jaký přehled má vedení města o svých obyvatelích. Ale podle toho, kdo tu žije, by se dalo v centru zbudovat dost věcí, aby měli místní důvod a možnost jít ven. Pro seniory by mohlo fungovat denní centrum, s přístupem na počítač s internetem, třeba nějakými kurzy nebo přednáškami, se cvičením..to podobné pro rodiče, kteří jsou s dětmi na rodičovské. Chybí tu trhy pro místní, víc zeleně, stačily by truhlíky s bylinkama. Zoufale tu schází odpadkové koše, na to, kolik tu přes den projde lidí. O možnosti třídit odpad ani nemluvě.

Jsem přesvědčená, že i turisty by daleko víc zajímalo, jak se tu opravdu žije, co se tu dá nakoupit a normálně zažít, než kulisy, které za den proběhnou.