Čarkovi se nedali odradit špatným počasím a uspořádali rozlučovací večírek pro kamarády i krumlováky, kteří šli zrovna kolem. Na Věrku a její rodinu jsem se pokaždé při svých pochůzkách těšila. Vždycky jsem je zastihla, jak něco kutí venku pod okny: jednou se vyráběla bezinková šťáva, jindy se vypeckovávali třešně z Bačovi zahrádky na bublaninu. Tyhle téměř každodenní setkání mi nejvíc připomínali ten „normální život“, jak jsme jej dříve v Krumlově prožívali: stavíte se u kamaráda, ten vás pozve na polívku, nebo vám nalije pivo, pochováte děcko, pokecáte.

Kvůli vytrvalému dešti se večírek přesunul do průchodu Egon Schiele Centra a rozjel se tak, že když Centrum zavíralo, party se přesunula do Prádelny UKG a pokračoval dál. Vypil se sud a dvě basy piva, notně rumu. Pepa se nezastavil u grilu, kde griloval maso a klobásy. Věrka s Mírou Bednářů a jeho synem Matějem se postarali o hudební doprovod. Děti si večírek taky užily!

Věrka a její rodina mi v Široké budou chybět, ale z života mi nezmizí a budem se dál v Krumlově potkávat. Jen se teď budeme trošku lépe znát.