Den sedmý – odpočinkový? Ale kdeže!

Ohlédnutí za prvním týdnem

Když jsme se hlásili na práci snů, představoval jsem si, že budu polehávat na kanapi, popíjet z lahváče, číst věci, na které není čas, potkávat se s kamarády a vést dlouhé filosofické kavárenské řeči. Praktický „normální život“ v Českém Krumlově je ale krapet jiný. Jak to vypadá ve skutečnosti? Moc nespíte, protože žijete a ještě o životě reportujete. Žijete hodně venku a zkoumáte ten prostor a lidi v něm. Město vodácké, město turistické, město kulturní, hospodsko-kavárenské, rodinné, město v infrastruktuře. Město v pohybu v běhu času, dějin i současnosti. Město má spoustu svých úrovní.

Město se dá zažít, kontaktem s turisty (sympaťáci jsou dost často japonci – třeba včera dva důchodci/cyklisti jedou s vlastními koly dva tři týdny po republice, vždy se nechají popovést vlakem, zůstanou pár dní), kulinářsky, tajemnem – prolézání starých staveb, kontaktem s místními (lokální legendy o německém vysídlení, nasídlení přistěhovalci za komančů, cikánském městě, porevolučními hippie batůžkáři i divokým kapitalistickým rozvojem, který dnes získává globální standardizovanou podobu), rodičovsky hledáním míst na blbnutí ratolestí, institucionálně kontaktem s úřady (co smart city, zaklínadlo rozvoje dnešních municipalit?), sportovně běháním kolem či hledáním cyklostezek a přirozených cest k vlastní realizaci či prostě jen na chvíli sedět, ležet, zírat a sledovat tu změť pohybů a ruchů, cvakání foťáků, změť jazyků, cinkot peněz, úsměvů a pohledů.

Trochu mi chybí nějaká undergroundová turistická kratochvíle. Něco jako jsou třeba exkurze s bezdomovci, prolézání stok pod městem či ferraty pod zámkem. Á propós, cesta od Jelení lávky přes zahradní terasy na nádvoří zámku ke kašně by byla moc fajn alternativa k pohybu po městě.

Projekt si vyžaduje své a tak se různě fotíme. Někteří na józe, jiní na gauči, v pyžamu, s kolečkem při vyvážení odpadků, na divadle nebo při stojce na káře před radnicí. Někdy je to prostě už krapet bizár. Ale mediální zkratka, provokace či  rozvíření stojatých vod potřebuje taky obrázky. Jen to pak někteří už prostě nepochopí. Ale vlastně jakákoli reakce k projektu, byť záporná je vlastně dobře. Život je akce. Je dobře když budeme ve veřejném prostoru něco dělat, i se vymezovat, ale hlavně žít a být sví. Ně se po česku jen schovat, uhnout a nadávat ze zákulisí u piva či facebooku…  Rozhodně nevadí něco dělat, něco pokazit, ale hlavně se aspoň pokusit a žít.

 

Mediální ruchy jsou tak trochu bizár

 

Někdy to je docela natěsno