Jdu dát ochutnat svůj kváskový chleba paní prodavačce na trh u hotelu Růže. Bavíme se o projektu i s ostatními  trhovci. Dozvídám se, že před 5 lety byla sepsána petice od místních prodejců Bulharů, že nechtějí trh na 1. nádvoří zámku. Paní Pelzová jim vyjednala prostor u hotelu Růže. Trhovci ale chtějí, aby se propagovalo zboží české a ne to, co se prodává ve městě. Přijdou na debatu. Na tomto místě jsou zastrčení, moc lidí tam nepřijde. Paní obchodnice z trhu si vzpomene jejich tradiční krkonošské kyselo, protože cítí kvásek. Domlouváme se, že jí kvásek na kyselo přinesu.

Místní vypomáhající prodavač nechce o projektu ani slyšet. „Taky bychom Vás takhle pohostili chlebem a solí,“ řekli čeští turisté. Potkám hudebníka, který se ptala na levné ubytování méně než 1000,- za noc. Ještě nenašli, ale zaujala ho spousta prázdných domů.

Číšník z místního hotelu pocházející z Budějovic, říká, že nejvíc sem jezdí Číňanů, protože jich je nejvíc jako národa. Asiati mají zkreslenou představu o tom, jak se tady žije. Mají v mobilu i v průvodci, že si mají koupit  trdelník, vepřové koleno, nakoupit v Botanicusu, v Koh-i-nooru. Asiati si myslí, že hudebníci na mostě hrají a zpívají tradičně. Neví, že si mohou dát k jídlu něco jiného, nemají čas ani zjistit něco jiného než jim někdo linkuje.

Skupině seniorů od Mladé Boleslavi s průvodcem chleba chutná, jedna paní ze skupiny mi dává ochutnat její žitný kváskový chleba.