Ráno jsme ještě stihli vyběhnout na Křížovou horu. Celý měsíc jsme se na ní dívali a mysleli jsme si, že je moc moc daleko. Není. V devět jsme už byla na Široké ulici a dávala jsem rozhovor pro místní televizi.

Po obědě  se balí a vzniká chaos a panika. Začínám se obávat, že se nikdy nevystěhujeme. Je nám smutno, začíná pršet, což umocňuje odjezdovou náladu. Nejstarší Maruška neustále opakuje, že už se těší domů, já se netěším vůbec. Vím co mně čeká: https://www.youtube.com/watch?v=-4Y4_gNKtcY&feature=share

Bylo potřeba je všechny poslat ven, jinak bych to nesbalila. Mirek vozil věci na káře. Otočil to 6x!

Holky ještě odpoledne stíhají představení v otáčivém hledišti. Můžu jenom vřele doporučit!

Večer kolem 19 hod se ještě všichni sousedi a kamarádi scházíme a loučíme se. Celé se to protáhlo a domů odjíždíme až ve 22:45 hod, do UH jsme dorazili před 3 hod.

Shrnutí:

• Český Krumlov je jedno z nejčistších měst jaké jsem poznala. Ano, je pravda, že koše přetékají. Je na zvážení, zda košů nainstalovat více, mám zkušenost, že čím více košů, tím více odpadků. Koše jsou u občerstvení a ty kapacitně nestačí, ale nikde jinde po městě odpadky nejsou! Turisté i místní jsou ukáznění a své odpadky si odnášejí. Ve městě se o úklid stará úklidová firma, a denně město zametají, sbírají cigaretové nedopalky atd. V celém městě na zemi nenajdete žvýkačku! Problém vidím, ale při venčení psů ve městě, nosit si hovínko v kapse půl dne -žádná sláva.
• Český Krumlov je velmi bezpečné město. Vzhledem k tomu, kolik projde městem turistů, je to až s podivem. Několikrát jsme před domem na hlavní pěší třídě nechali zapomenuté věci, nikdy se nám nic neztratilo. Některé pokusy byly na turisty nastraženy schválně, jiné, jako třeba zapomenutý mobil, byla naše nezodpovědnost. Nikdy se nám nic neztratilo. Prodavači z krámků občas odběhnou a můžou si to dovolit. Za mě jako super. Kromě toho, můžu bezstarostně nechat hrát si děti na ulici.
• Výtky se týkají přílišného osvětlení a hluku. Ale na vesnici mě zas ráno budí drůbež-všude je něco…
• Z centra je to kousek k řece, úžasný relax. Kousek na dětské hřiště a kousek do Pivovarské zahrady-škoda, že je otevřená jen někdy. Ačkoliv jsem si stěžovala na osvětlení, cesta u  řeky není osvětlena a je to tam večer o hubu :-). Přiznávám, že jsem se tam báli. ( z Nového města kolem Pivovarské zahrady až k Pivovaru). Jistě by stálo za to, popřemýšlet nad nějakou klidovou zónou pro místní-pláž, molo…)
• Doprava-beru to tak, že vše je vykoupeno něčím. Auto si u domu nezaparkuji, hold Vítkovci nepočítali s automobilovou dopravou. Co bych ale určitě zakázala, je vjezd taxikářům. Turista je obeznámen do čeho jde, a proč by ten, kdo má peníze, si měl vozit zadek? Jediné povolení pro vjezd, by měli mít místní a ZTP, zásobování bych omezila časem. Přece nechceme, aby se po tak krásném městě vozili turisté v autech!
• Ve městě je málo obchodů, které by nalákaly místní do centra. Za měsíc toho člověk moc nepotřebuje, nouzí jsme netrpěli, bohatě naše nároky pokryla jednota a drogérie, ale jistě by to stálo za zamyšlení, zda zlatnictví již nebylo dost.
• Docela by se mně líbila představa zabydlet město studenty. Bydlela jsem rok v centru města Olomouc jako studentka, velmi mně to připomínal teď ten Krumlov.
• Jak nalákat místní, jedině snad koncerty a vystoupení místní ZUŠ na náměstí, různé festivaly a slavnosti-ale pro místní!!!, ne předražené pro turisty.

Shrnutí na závěr: pokud bych měla možnost druhé volby, jistě bych do projektu unes-co šla znovu. Velké dík patří všem místním, kteří nás tolerovali a nechali nás ve městě bydlet. Taky děkuji všem sousedům a kamarádům, které jsem poznala. Zjistila jsem, že svět se netočí jen kolem dětí, školství, chemie, policie, hasičů a vína, a že i umění, může mít větší rozsah, než jsem si myslela 🙂