Dospáváme probdělou noc. Soused slaví  30. narozeniny až do rána bílého a dnes bude repete. To jsme byli dost naivní, když jsme se včera (resp.) dnes po půlnoci loučili slovy: „Večerka.“ Vše ale odpuštěno – v poledne při nafukování narozeninových balónků nechal oslavenec Ondra Pepíčka vdechnout helium, tak jsme se tomu našemu šmoulovi se sousedama z Rybářské ulice nasmáli. Znovu se u nás dveře netrhnou. Přišla mediální star – švára Míra na masáž a protože je to známý miláček davu, basák z místní hudební skupiny, kolemjdoucí na něho přátelsky pokřikují, kdy zase bude v televizi. Teta Maruška bere Pepíčka na zmrzku a děda naproti do zrcadlového bludiště. Mamina venčí Bréďu. Taky přijeli naši Pražáci, kteří si zabírají Kačenku. Taťka vaří šunkofleky, ty přijdou vhod divoženkám (brigádnicím), které si bosky v dešti užívají dnešní rozmary počasí, Žandě, Kačce a její mamce Daně Kuchtové, někdejší ministryni školství, která nás na oplátku zve do jejího obydlí. Tvrdě tam o víkendech zkouší, to když se v noci hladové krky domáhají u hladového okna kusu žvance a nejsou u toho zrovna tiší. K našemu domečku s Madonou přichází pán s krosnou, mluvící německy. Později se dovídáme, že je to Pepa, rázem jsou vedle sebe 4 Pepíci (syn, táta, děda a onen muž). Chce se o projektu dovědět něco víc. Je nadšen. Do toho prší, takže se z našeho bytečku stává azylový dům.

Navštěvuje nás sympatická dvojice brigádníků a po dešti na naší privátní lavičce mastíme opravdický dospělácký karty, jak tvrdí Pepíček. Nevíme, co to najednou Pepču popadlo, ale šel čurat na kanál. Projíždějící pán v dodávce se usmívá. Úderem 18. hodiny se ještě zastavuje další sympatizantka s projektem s miminkem v krosně a teta Gábi s bábovkou.

Čteme si deník Rodiny 2 a je nám moc a moc líto, že to takhle od krumlováků schytali. Zastavte se u nás na kafíčko. Máme pravé italské darem od paní Jirmusové, stará se o nás jako o vlastní. Tímto moc děkujeme.

Po 22. hodině nenecháváme nic náhodě, balíme spící havěť, za doprovodu textu písně Jiřího Korna „Žal se odkládá, změna termínu, útěk ze stínu, to jsem zvlád…“ prodírajíc se zhruba 60 hlavým davem gratulantů tradá do hajan. Ale domů – na Plešivec.