Author Archives: Dudovi

Závěrečné zhodnocení

Měsíc života v Krumlově Je to přeci jen trochu málo na to, abychom mohli mentorovat místním a krumlovákům, co mají změnit a jak mají teď žít. Když jsme nějakou chvíli žili na jiných místech (Holandsko, Brusel,…), začali jsme chápat místní vztahy a reálie, vytvořili si vedle studia či práce i normální vazby cca až tak […]

Den dvacátý osmý – odjezd

Hola hou, vše jednou končí. Něco dalšího začíná. Sbohem a šáteček. Zabrouká krumlovský medvěd a pohádce je konec. Konec kulisám filmovým, kulisám a vztahům sociálním, konec tlakům projektovým a mediálním. Jaké to bylo?  Fajn. Krátké. Rychlé. Jiné oproti očekávání. Hektické. Náročné. Zajímavé. Společensky angažované. Nezbývá než uklidit po sobě půjčený byt, vrátit parkovací kartu z […]

Den dvacátý sedmý – loučení

Krumlov. Krumau.  Je to takový konglomerát staveb, které dohromady působí na člověka jako myslící a emocionální bytost. Inspiruje umělce, láká návštěvníky z různých koutů a důvodů. Každý jej hodnotí podle svého, třeba Adam Gebrian velice kladně: https://www.stream.cz/gebrianvs/10020530-cesky-krumlov-druhe-nejkrasnejsi-mesto-na-svete Nebo zajímavý je i dokument České televize: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10224284032-mesto-meho-srdce/209542158850002/ Na nás taky působil jinak při příjezdu, než po měsíci. Ze začátku […]

Den dvacátý šestý – Schieleho odkaz

On to věděl. Všechno to věděl. Egon. Doktrinální teze jako vyšité z projektu UNES-CO: Mrtvé město, Žluté město, Město na modré řece, Předměstský dům s prádlem, Krumlovská krajina… To jsou všechno jeho díla, vrcholná, dnes platná, po víc jak století. Rozervaný a dychtivý mladík plný vášně a touhy ochutnat a poznat život: „Chci ochutnat tmavou vodu, […]

Den dvacátý pátý – poflakování městem s bratrem výrostkem

London calling! Mám jednoho mladšího bratra. Takového postpubertálního výrostka. Z generace mileniálů. Projekt ho zaujal a tak se cestou za kamarády do Londýna stavil podívat na paradoxy města, ulice překypující davy nájezdníků z východu, laciné (pozor, nikoli však levné) tretky či předražené zbytečnosti. Zvláště pak se přijel podívat, jestli a jak jeho starší bratr s […]

Den dvacátý čtvrtý – rozvoj Krumlova

Městský architekt Město podniklo poměrně uvážlivý krok a loni znovuobnovilo pozici městského architekta. Tím se nakonec stal Ondřej Busta – rodák, co zde vyrůstal a chodil na školu, dnes prakticky Pražák, co má vlastní studio, na veřejné konzultace do Krumlova dojíždí a celou situaci sleduje zpovzdálí. Konzultace má v Krumlově vždy jednou za čtrnáct dní […]

Den dvacátý třetí – Krumlov: perla na Vltavě

Zajímaví lidé tvoří místo V Krumlově bez problémů strávíte měsíc prázdnin, aniž byste měli pocit, že jste vše poznali a vytěžili naplno jeho celý potenciál. Je to opravdu neskutečně zajímavé místo plné zajímavých lidí (těch nezajímavých samozřejmě také). Někteří mi budou chybět. Je to fajn pocit, když jdete po ulici a co chvíli se s […]

Den dvacátý druhý – alkohol a hluky – muzikální a jiné

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov V posledních dnech oživili městské buskování dívky a mladíci v modrých tričkách, nejčastěji s houslemi. Někdy hráli sólo, někdy v komorním seskupení dohromady. Svým hraním dali pouliční kultuře trošku vyšší laťku, ale futrál na peníze samozřejmě nechyběl. Vedle něj jste dostali i pozvánku s programem na následující tři týdny plné […]

Den dvacátý první – krumlovské dámy

Díky za tu cikánskou dynamiku Úžasné jsou knížky a vůbec práce paní doktorky Evy Davidové, přední české romistky. Pozoruje místní dění z nedalekého Parkánu, kde žije. Její postřehy jsou přímé, opravdové a tnou do živého. Vlastně se ukazuje, že romské soužití bylo málokde tak úspěšné, jako právě v Krumlově. Žel dnes jsou původní cikáni odsunutí […]

Den dvacátý – cesty kolem

Vzhůru na Lipno Konečně jsme si dokázali udělat jeden den trochu volna a vyjet z města kol kolem po okolí. Ve městě kolem desáté začíná oblíbený „dopravní teror“. Jediná okružní tepna kol města je tradičně ucpaná. Hloupé semafory nestíhají. Mimoúrovňové křižovatky nejsou. Jet přes město je utrpení. Proto nabíráme raději směr Lipno a hurá ven. […]