Městský architekt

Město podniklo poměrně uvážlivý krok a loni znovuobnovilo pozici městského architekta. Tím se nakonec stal Ondřej Busta – rodák, co zde vyrůstal a chodil na školu, dnes prakticky Pražák, co má vlastní studio, na veřejné konzultace do Krumlova dojíždí a celou situaci sleduje zpovzdálí. Konzultace má v Krumlově vždy jednou za čtrnáct dní po předchozí domluvě. Proto jsem se mu ozval a chtěl z něj vytáhnout některá moudra. Nakonec z toho vyšlo, že na stejný den vychází i veřejné projednání územní studie lokality Vyšný – severní části města za nádražím, směrem na Kleť. Městský architekt jako institut zrovna v Českém Krumlově smysl má a i jeho personální představení na mě působí velice nadějně a slibně. Celkově tedy chválím zastupitelstvo v tomto, neb se jedná o dobrý krok pro město. V čase neustálých změn je třeba přemýšlení nad tím, jak se má město vyvíjet. Zastavit vývoj stěhování lidí z města. Přemýšlet trvale udržitelně. Městský architekt může spouutvářet vizi a identitu města, hledat milníky a v územním plánování stanovovat určitou koncepci, přinášet podněty a nápady, popř. nápady a podněty jiných projektovat do územně plánovacích informací a dokumentace.

Hezké představení městského architekta najdete třeba tady (jde o záznam ze zastupitelstva města 31.5.2018, třetí bod, cca od páté minuty):

http://live.publicstream.cz/krumlov/zasedani-zastupitelstva-mesta-cesky-krumlov-c-4-2018-31-5-2018-419

Z prezentace i diskuse s Ondřejem Bustou lze shrnout následující. Vidí rozvoj města s postavený na třech pilířích:

I. Budoucnost – územní plán, koncepce rozvoje města, vize města, územní studie, strategické plánování, politika vlastnictví

Zkrátka je potřeba mít veškerou územně plánovací dokumentaci řádně promyšlenou, prodiskutovanou a projednanou, dobrý základ nám předejde potenciálním sporům do budoucna. Zadali si extrémních sedm územních studií. Avšak věřím, že tato počáteční investice se do budoucna vyplatí. Studie prověří možnosti a podmínky území. Proveditelnost, možnost. Budou pak podkladem pro zhotovení územního plánu města jako celku.

II. Přítomnost – periferie města, řeka je taky periferie, k řece čelem ne zády, tvorba lokálních center, městské zásahy, náplavky, plovárny,

Samotné Vnitřní město je zahuštěné dost, v něm toho už moc nevymyslíme. Pro běžný život je třeba zahustit a oživit lokality jako Vyšný, Domoradice, Nové Spolí, Dobrkovice… vytvořit je jako samostatná fungující centra, bavit se i o dopravě – cyklo/pěšmo. Prvorepubliková plovárna na řece v plešiveckém meandru (dnešní městský park) byla úžasná (soudě třeba podle fotek z Regionálního muzea) jako vystřižená z Rozmarného léta. Dnes jsme k řece otočeni zády, Myší díra nefrčí, řeka je jen pro vodáky. Místní se k ní nedostanou. Je to nevyužitý potenciál.

III. Minulost – respekt k zásadám, pravidlům. Stavebním předpisům, legislativě, územně plánovací dokumentaci a památkové ochraně. Neojebávat. Neposouváme se dobrým směrem, pokud se snažíme vymýšlet kličky, které nám jednotlivcům soukromníkům pomůžou, ale dlouhodobě místu jako celku škodí.

Takže závěrem:

Vylidňování: Je potřeba nejen mít kde bydlet, ale i  mít tady co dělat – práci, odpovídající služby a občanskou vybavenost.

Město lze zahustit na periferii. V centru už nejde. Dopravu rozředit.

Je třeba se bavit, kde se stala chyba, jak ji vyřešit a jak se posunout kupředu.

Celkové dojmy takřka super. Má to hlavu a patu. Podobnou úroveň diskuse a územního plánování město potřebuje jako sůl. Přišlo to za pět minut dvanáct. S ohledem na současné trendy, aplikaci stavebních norem, ale i přípravu územního plánu Českého Krumlova. Takovýto postup bych si přál i jinde. Klidně i doma… Veřejná správa je totiž velice často slabá vůči tlakům developerů, podnikatelů či jiných zájmů. Pokud je směr artikulován a zveřejněn, přesně popsán, je těžší jej různými netransparentními metodami nabourat.

Á propós oč hůř působí další bod ze zmiňovaného záznamu zastupitelstva – rozpočtový výhled českokrumlovského fondu… Krapet mlžení, kompetenční nejasnosti, co vše může mazák jednatel Reitinger (chlap s přehledem a jednáním na úrovni, avšak mezi místními známý tím, že během dlouholetého působení v čele fondu přišel k řadě nemovitostí), či co už přísluší a je na novém řediteli Trojákovi. Lítají milióny sem a tam, letmá diskuse, nakonec všichni berou unisono na vědomí a hotovo. Já beru, že tato parta má za sebou řadu hezkých věcí jako obnovu ateliéru Seidel. Její zřízení za starosty Vondrouše mělo nepochybný význam k pružné obnově komunisty zanedbaného města.  Ale rovněž má velmi slibný korupční potenciál a její řízení bych z pozice vlastníka a zřizovatele, tj. města rozhodně neviděl jako ideální.

Veřejné projednání územní studie Vyšný

Obyčejné prázdninové úterní odpoledne. Vedro, všichni jsou někde u vody. I turisti jsou takoví povadlejší. Zato velká zasedačka městského úřadu v Kaplické je poměrně plná. Volných míst tu je pomálu. Místní aktivní dotčení občané, lokální figury a postavy v rozehrané hře o město – naši oblíbení známí: Busta, Reitinger, Troják, ale nechybí ani Ing. arch Pavel Koubek – zhotovitel územního plánu českého Krumlova. Politicky se angažuje p. Hermann.

Představuje se prosím hrubopis územní studie. Tedy ideální stav – teze navržené architekty k možnostem a proveditelnosti území představené veřejnosti. Hezká prezentace, slidy, vypadá to promyšleně. I diskuse a dotazy jsou kvalifikované, vše se drží na úrovni, ve vší slušnosti i věcnosti. Jsem překvapen, udiven. Příjemně, s respektem. Pro podněty je stanovena lhůta pro zaslání písemných připomínek, které budou zapracovány následně do čistopisu dokumentu.

Řeší se tak otázky zónace a míry ochrany CHKO Blanský les, která do řešené lokality zasahuje. Zelené horizonty, výhledy a zelené srdce Vyšného. Kopce a louky, jež jsou vidět z nedaleké Kleti. Řeší se návaznost na historii, staré kasárny, Schwarzenbergský dvůr, Neuhof, odvod srážkových vod. Doprava. Místní spojka na Domoradice, cyklodoprava, pěší lávka mezi mokřady. Před řešením samotné lokality je potřeba řádně prověřit dopravní možnosti – zde výstupy společnosti Endekon, která dopravní limity a potenciál Krumlova zkoumala. Bezprostředně sousedí s Vyšným místo zeleně zvané Cvičák, který by mohl být hezkým parkem s odpočívadly, grilovišti a přístřešky. Žel je chráněný a navíc jej má v držení Policie, která nechce moc komunikovat, tedy další limity případných odpočinkových zón.

Pan Reitinger tak pod vousy svým sousedům glosuje, že stejně půl lokality vlastní nějaký pan Flašar, že celá dnešní přehlídka je sice hezká, ale má své limity.  Holt na malém městě jsou poměry místním docela známy. Celkově však vyplývá, že pokud se podaří naplnit reálně to, co je nyní načrtnuto v návrhu územní studie, tak se může Krumlov s realizací Vyšného do budoucna jednoho dne posunout o dalších tři tisíce obyvatel kupředu.

A nějaké inspirace vypustila mezi aktivní občany i organizace Nesehnutí s webem: https://www.moudramesta.cz/