Pavel Slavko; kastelán zámku Český Krumlov, památky UNESCO
Již 30 let řídí komplexní stavební a restaurátorskou obnovu a kultivované kulturní využití areálu státního hradu a zámku Český Krumlov. Jeho profesní přístup k péči o památku vedl k získání dvou prestižních evropských ocenění EUROPA NOSTRA AWARD v letech 2002 a 2008.
Město Český Krumlov je výjimečným sídlem malebného architektonického a výtvarného charakteru, štědře obdařené přírodou a historií, kouzlem starobylosti a starou slávou.
Leží v meandru řeky Vltavy, řeky, která obnažila skály a oblými křivkami řečiště formovala dispozici místa. Hrad a zámek na protilehlém, vyvýšeném a do oblouku protáhlém skalním hřbetu protektorsky obepíná část města, které v navrstvené skladbě drobných domů s vápennými malovanými či sgrafitovanými fasádami a se štíty a červenými střechami zaplnilo těsný prostor poloostrova.Úzké uličky kopírují oblé křivky břehů řeky a těsné řadové stavby domků se zvedají k návrší s majestátní hmotou kostela a rezidenčních církevních budov.
Od dob založení města ve 14. století se přibližně v rytmu každého následujícího staletí střídal stavební a umělecký rozkvět se stagnací nebo degradací vlivem přírodních živlů či lidskou vášní a nepokojem.
Pro město je charakteristické, že 16. století (renesance) a 18. století (baroko) vtiskly městu ikonický vzhled, výrazný a malebný charakter, který se dochoval do dnešní doby.
Dochovaná architektura a její vývojové stopy, archivní údaje, historické plány, ikonografie a historické fotografie nám z velké části objasňují stavební vývoj města – ten byl od 15. do 19. století celkem rovnoměrný a nepřerušený. Výjimečné události (zemětřesení v roce 1583, záplavy, vichřice, lokální požáry) město příliš nepoškodily. Výraznější dopady měly klimatické změny, válečná období, pozemkové reformy, hospodářská krize, majetkové změny… Zkrátka souhrn společenských, sociálních a ekonomických jevů.
Konncem 19. století bylo velmi hodnotné renesanční a barokní dědictví doplněno o noblesu „Belle Époque“. Velmi dobře dochovaná a pečlivě ošetřovaná stavební kondice města byla doplněna půvabnou a kultivovanou zelení, kvalitními řemeslnými detaily, bohatou výbavou drobných architektonických prvků na náměstích, ulicích a zákoutích – osvětlení, lavičky, pergoly, markýzy, výkladce obchodů, restaurační předzahrádky, plůtky, kapličky atp. To vše vytvářelo velmi přívětivé a půvabné kulturní prostředí. Slušná ekonomická prosperita znamenala rozkvět společenského života. Výstavy či aktivity občanských spolků, říční lázně a vycházkové promenády byly charakteristické pro víkendový společenský život.
Období dvou světových válek a pak období socialismu nebyly pro město příznivé. Český Krumlov sice nepostihlo jednorázové brutální zničení, ale tři dlouhá úpadková období následující těsně za sebou znamenala výraznou degradaci města. Jsou sice viditelné kvalitní opravy částí detailů budov, ale postupně zmizela zeleň, květinová výzdoba, bohaté vybavení ulic a náměstí.
Zejména v 50.–70. letech se celková opotřebovanost a degradace prohlubuje a je umocněna dožitím či úplným poškozením detailů stavebních konstrukcí např. oken, dveří, vrat, komínů, plotů, omítek, malovaných fasád, kamenických prvků, říms a střech atp. V tomto období už nebyla prováděna průběžná stavební údržba v dostatečném rozsahu a zřetelně se projevují i nekvalitní řemeslné práce.
Koncem roku 1980 je město, ale především zámek Český Krumlov dochován jako velmi zanedbané, degradované, omšelé, nevhodně využívané a nefunkční starobylé rezidenční sídlo.
Období po roce 1990 bylo ve znamení zcela nových společenských a politických změn a nastala neuvěřitelná proměna. S ohromnou energií, aktivitou, nadšením a postupně s rostoucí odborností bylo řešeno nahromaděné generační zanedbání města. Entusiasmus byl hybnou silou proměny a netýkal se několika málo jedinců, ale velkých skupin občanů města, netrval týdny či měsíce, ale několik let.
Mám za to, že fenomén tohoto entuziasmu se zasloužil o proměnu města a budoucí hodnotitelé ho zařadí mezi nejvýznamnější a rozhodné okamžiky rozvoje Českého Krumlova posledních pěti staletí.
Podle inspirace ze záznamů renesančního kronikáře Václava Břežana by mohla být charakterizována proměna města od roku 1990 do současnosti takto:
„… celé město, zanedbané a degradované, nevyužité či špatně využité bylo skoro na všech místech a budovách opraveno, restaurováno a zvelebeno s respektem k historickému, kulturnímu a společenskému významu starobylého a důstojného rezidenčního místa….“
